Příchod Dešťokalypsy

Před dávnými věky elfové v Lanthirionu, zhýčkaní technickým pokrokem, kterého jejich rasa dosáhla, zapomínali umění drakomluvy. Řady příslušníků řádu Vaelthyr, kteří toto prastaré umění ovládali a zároveň poskytovali Lanthiru ochranu, řídly. A džungle začala znovu pohlcovat části překrásného města, které kdysi elfové s pomocí drakomluvy z jejích spárů vyrvali.

Ale naděje ještě nebyla ztracena, neboť zbývají členové řádu Vaelthyr stále drakomluvu ovládali a tři z nich dokonce měli vlastní plány, kterak získáním nového zdroje síly město zachránit.

• Laerion byl odhodlaný s pomocí svých experimentů na zvířatech (ne zcela etických) ovládnout tvory z džungle či dokonce džungli samotnou a použít síly ovládnutých tvorů ku prospěchu Lanthiru.
• Thaelor přišel s plánem na výrobu stroje, který by přitahoval bouře a zachytával blesky a s jejich energií roztáčel stroje ve městě i chránil jeho perimetr.
• Faelir byl odhodlaný využít sílu krystalů a slizu z brakkových stromů nejen do primitivních zbraní, ale i jako pohonu strojů, které by pak dokázaly pohánět či vyrábět zbraně mnohem účinnější.

Laerion

A tak se stalo, že za Laerionem, přišla jeho asistentka Nieninquë s tím, že zjistila, že mizí zvířata, která přežila jeho experimenty. A protože při jeho experimentech zvířata dost trpí, může to ohrozit jeho pozici ředitele zvěřince. Během tohoto rozhovoru oba zaslechli hluk od klecí a zjistili, že zrovna teď dochází k dalšímu únosu. Jeden z méně významných pomocníků vzal jedno z přeživších zvířat a prchal s ním pryč. Později se ukázalo, že to byl špech Nimriela - také člena řádu - který byl sice znám pro pro svou liknavost a lenost, ale rozhodl se Laeriona z jeho místečka sesadit.

Laerion pronásledoval špeha jenom na oko. Věděl totiž už delší dobu, že má v řadách svých zaměstnanců zrádce, a proto už delší dobu pracoval na tom, aby experimenty přežila jen ta zvířata, jejichž zranění nebyla nijak vážná a vypadala jako zranění od ostatních zvířat. Únos tak byl zbytečný a jediným svědkem jeho zacházení se zvířaty zůstala Nieninquë.

Nimriel si byl vědom toho, že nemá žádné jiné důkazy, takže Nieninquë konfrontoval. Pokusil se ji přimět ke svědectví před elfí radou, ale ona se pod tlakem okolností zhroutila. Ač měla zvířata ráda, nedokázala veřejně vystoupit proti svému nadřízenému. Elfí rada ale přesto z náznaků pochopila, jak se věci doopravdy mají. Formálně stížnost zamítla a ponechala místo ředitele zvěřince Laerionovi, zároveň mu ale oficiálně dosadila Nimriela do zvěřince jako auditora, který bude zacházení se zvířaty kontrolovat.

Nimriel ale byl přeci jenom notorický lenoch. A tak se Laerionovi dařilo mu podstrkovat nebo nechávat ho vidět jen neškodné případy. To se zase nelíbilo Nieninquë, která měla zvířata opravdu ráda a nechtěla, aby trpěla. Za Laerionovými zády tedy začala zvířata pouštět, aby nešťastná náhoda přivedla zraněná zvířata Nimrielovi do cesty a on je mohl nahlásit.

Když první takové zvíře nahlásil, komise nad tím jen mávla rukou, že je to zanedbatelný příklad. Nieninquë ale neustala. Dříve než to stačilo vzbudit více pozornosti, uniklo díky jedno zvíře nakažené chorobou, která se začala šířit mezi elfy a zabíjet. A tím pádem začala mít elfí rada jiné starosti. Nikoho už nikoho vlastně nezajímalo, co se děje u Laeriona v laboratoři.

Laerion si mohl začít mnout ruce, kdyby ho osud býval nepotrestal jinak. Tím, že jeho vlastní dcera byla jednou z prvních ochořelých.

Thaelor

A tak se stalo, že nemocí onemocněli tesaři i truhláři, starající se o rozvody vody a jejich systém začal postupně degradovat. Thaelor jednoho dne zjistil, že jeho dílna je bez vody, a tedy bez energie.

Rozhodl se, že je třeba vyléčit lidi ve městě. Jako zaříkávač blesků věděl, že blesky vyvolají ozon a nachytaný ozon by mohl vydezinfikovat bakterie, které se městem šíří.

Rozhodl se tedy postavit lapače ozonu, které však musel postavit u samé paty Lanthiru, na samotné hranici s rozpínající se džunglí.

Aby odchyt ozonu dopadl bez problémů a lapač nebyl ohrožen, nechal tam stáhnout všechny členy řádu Vaelthyr jako strážce. Ti tím pádem oslabili ostatní vnější ochranu města.

Divocí fethišové z džungle však nezahájili žádný útok, protože se sami nemoci obávali.

Bohužel trvalo celé jeden a půl měsíce, než přišla první bouře, jejíž blesky daly Thaelorovi získat dost ozonu na zastavení dalšího šíření choroby.

Brebentiel, který dlouhodobě zpochybňuje Thaelorovu autoritu a schopnosti, toho okamžitě využil a rozhlašoval všude po městě, jak neschopný je Thaelor zaříkávač blesků, když nedokázal bouři přivolat dříve.

Vše zlé je ale pro něco dobré. S, který vyhrožoval Thaelorovi smrtí, protože chtěl zastavit vývoj počasnického stroje, přestal usilovat o Thaelorovo zabití, neboť se nyní domnívá, že je neškodný.

Faelir

A tak se stalo, že Faelir, který byl dohromady s Nimrielem a Eryndorem na hlídkách u lapače ozonu, se tam s nimi nepohodl kvůli předcházející výpravě, na které se ztratil Baryon. Felir to kladl za vinu Nimrielově liknavosti - byl totiž na výpravě jako ochránce. Nimriel zase obviňoval Faelira jako vůdce. A Eryndor byl už dlouhodobě Faelirův sok a obviňoval Faelira, že mu ukradl jeho znalosti brakkových stromů.

Protože Faelir viděl, že se okolní lidé staví na stranu jeho protivníků, rozhodl se, že si pojistí svou další účast na výpravách přímo u Kalinora. Přesvědčil ho, aby hned, jak se lidé uzdraví, elfové vyrazili na další výpravu do lesa v silnějším doprovodu členů řádu Vaelthir. Kalinor souhlasil, avšak pod podmínkou, že výpravu tentokrát povede Eryndor.

Laerion

A tak se stalo, že za Laerionem přišel Kalinor s tím, že pro něj má těžkou volbu: že musí svou nemocnou dceru nechat doma a vyrazit na výpravu do džungle, ale že je to jeho povinnost, vyrazit zachránit ztracené členy řádu Vaeltir.

Nevěděl přitom, že Laerion měl jednu ampuli protilátky, kterou aplikoval své dceři, takže ta nemoc přežije. Ovšem byla to jediná ampule a flákač Nimriel, který měl záznamy o léku uchovat, tak neučinil. A Laerion tak není schopen další protilátku vyrábět pro

Faelir

Výpravu v džungli přepadli fethišové, a protože Eryndor se choval opravdu hrdinsky a postavil se do první řady, zajaliho a odvlekli. Stejně tak odvlekli do svého tábora i Faelira, který byl poblíž.

Tam Faelir zjistil, že ztracený Baryon není mrtvý, nýbrž živý a dokonce je vůdcem oné osady fethišů. Bohužel měl však kýmsi zcela vymytý mozek a byl to vůdce fanatický, stojící proti elfům.

Thaelor

A tak se stalo, že Thaelor byl během útoku Fethišů zaskočen a následně zraněn kusem větve, takže padl na zem bez vědomí. Když se probral, byl sám v džungli bez ostatních.

Zjistil ale, že dva z členů řádu zbaběle utekli. V jejich stopách se vydal k řece. Když tam ale nenašel vor, postoupil kousek proti proudu, kde přebrodil, a dostal se až zpátky do tábora.

Tam uviděl ty dva zbabělce a pochopil, že oni nechtějí nechat na živu žádné svědky své zbabělosti. Pokusili na něj zamířit mušketou. On byl rychlejší, vyzval je, aby složili zbraně. Neposlechli. Thaelor tak musel jednoho zabít a druhého omráčil mušketou dřív, než byl zastřelen.

Během omračování však trefil pažbou mušketu svého protivníka a brakové krystaly mu vybuchly do obličeje. Zraněný s velkou jizvou se několik dalších dnů trmácel domů, a pak ležel dlouhé dny v horečkách. Ošetřoval ho Laerion s pomocí mastičky, kterou vyvinul na opicích, a jizvu nakonec téměř úplně zhojil.

Ve městě se ale mezitím začaly šířit fámy. Nejprve o tom, jak je možné, že se vrátil z výpravy sám. Postupně se fáma proměnila v otázku, co vlastně provádí za experimenty s brakovými krystaly, až si nakonec lidé začali myslet, že právě s pomocí nich přivolává bouře.

A tak se před jeho dílnou shromáždila velká demonstrace. Zatímco on sám byl ještě oslabený, oni po něm požadovali, aby okamžitě zahájil práce na stroji přivolávajícím déšť s pomocí brakových krystalů.

Faelir

A tak se stalo, že Faelir a Eryndor byli svázaní a byli připravení jako oběti, které mají být obětovány Baryonem a několika kmeny Fethišů, které se hromáždily k útoku na Lantirskou Východní vyhlídku.

Faelir během cesty unikl díky tomu, že byl svázán svým vlastním živým lanem. Dostal se až do Lantiru a varoval radu. Rada však rozhodla, že Východní hlídku, Faelirovo oblíbené místo, nebude bránit. Místo toho postaví obranný perimetr jen kolem samotného města.

Faelir je však přesvědčil, že by bylo dobré Východní hlídku podminovat většinou ze zásob brakových krystalů, co mají. Když ji nemá dostat on, tak ji nemá dostat nikdo. Nechť tam všichni Fethišové zemřou společně s Eryndorem.

Tak se i úspěšně podařilo, ovšem sesuv půdy, který výbuch způsobil, přehradil řeku pod Lantirem a vytvořil tak hráz přes řeku, po které nyní může kdokoliv do města z džungle vtrhnout.

Laerion

A tak se stalo, že po nějakém čase jedno z uprchlých zvířat Laerionových, jeden predátor, vnikl do jeho domu a chystal se sežrat jeho oblíbenou kočku Karnu. Ta však byla dobře vycvičená a unikla do spíže, kde byla další Laerionem vycvičená zvířata.

Ta predátora porazila, ale jakmile byla svobodná a zjistila, že posílila pozřením jeho těla, začala útočit na všechno v okolí: slepice, kočky, psy, dokonce mladá elfata. Elfí domobrana zakročila a zvířata postřílela.

Když se o výsledku dozvěděla rada, byla k překvapení všch částečně potěšena. Ukázalo se, že zvířata během útoku postupně rostla, zvětšovala se, až se proměnila v malé Fethiše. A to by se dalo využít ku prospěchu Lanthiru.

Rada však chtěla důkaz toho, že Laerion opravdu svá zvířata ovládá. Nechala ho tedy svázat a odvést do arény a vypustila jeho vlastní zvířata proti němu. Nakrmila je slepicemi a kozami, aby byla proti Laerionovi velmi silná.

Laerion použil svou drakomluvu a přiměl zvířata, aby se mu vyhnula, nechala ho netknutého a vrhla se na okolní elfy. Ti je sice dokázali porazit, ale rada pochopila, že ač má zároveň silnou zbraň proti Fethišům z džungle, Laerion je velmi nebezpečný a je potřeba ho dostat z města co nejdál. Pověřila ho tedy vyrazit se svými zvířaty do džungle na válečné tažení proti Fethišům.

Thaelor

A tak se stalo, že před Thaelorovou dílnou demonstrovali lidé několik týdnů, jen krátce přerušeni epizodou s Laerionovými zvířaty a následným vystoupením v aréně.

A jakmile se Thaelor jen trochu postavil na nohy, byl předvolán před Kalinora, který s ním chvíli mluvil na téma zázračného zhojení jeho zranění, které, jak se dozvěděl, bylo dílem jeho synovce Laeriona a jeho mastí. A ptal se ho, jestli snad není dalším zvířetem nebo jestli nemá být odvezen v kleci do džungle za svým, za jeho synovcem. Ale nakonec se oba shodli, že nejlepší bude, když bude pokračovat ve svém výzkumu.

Ukázalo se však, že ve městě již není dostatečné množství rafinovaných brakových krystalů. Thaelor si však vyžádal surové krystaly ze zásob Faelira. A tomu bylo svoleno.

Faelir

A tak se stalo, že Faelir, když přišel o veškeré zásoby surové braky, tak byl za Kalinorem žádat, aby mu bylo dovoleno natěžit novou. Kalinor ho rovnou poslal na výpravu s Laerionem do džungle.

Laerion

Laerion poslechl příkazu rady, vyrazil a vzal s sebou i svou opatrovnici zvířat Nieninquë. Když se však uprostřed džungle připravoval na možný konflikt, zjistil, že ve své tašce na náboje má místo nábojů právě svou oblíbenou kočku.

Faelir

Když Laerion v džungli nechal proměnit všechna zvířata ve Fethiše, otočil se proti Faelirovi. Ukázal mu, že se nechce zastavit jen u zvířat. Že Baryon přežil výbuch na východní hlídce, a že Laerionovým plánem je, aby se utkali, jeden porazil a následně pozřel sílu toho druhého a stal se tak velmi mocným. A Faelir, poslušen drakomluvy Laerionovy, opravdu začal Baryonem bojovat, Baryona porazil, pozřel a získal tak jeho sílu i intelekt.

Celé to ale zdálky sledoval velký Fethiší šaman, který dokázal sám jako Loutkář ovládat všechny, co už nějak prošli byť jen trochu proměnou ve Fethiše.

Laerion

A tak se stalo, že Laerion byl svědkem velkého souboje mezi Faelirem a Baryonem, ze kterého nakonec vyšel vítězně Faelir. Ale pak sám podstoupil mnohem epičtější drakomluvný souboj s loutkářem z řad Fethišů, který bohužel prohrál.

Faelir

Šaman tak dostal pod svou kontrolu nejen všechny Laerionovy malé Fethiše, ale i Faelira. A odvedl je do říčníoh města Fethišů hluboko v džungli.

Učinil toho silného a zároveň dvojnásobně inteligentního zajatce svým výrobcem a výzkumníkem brakových zbraní.

Nedokázal ho přesvědčit, aby se osobně postavil proti Lantiru, ale zneužil jeho výzkumu a poslal množství Fethišů vyzbrojených brakovými zbraněmi. A ti při pokusu dobýt Lantir způsobili Lantirským velké ztráty.

Laerion

Laerion, který přišel o vládu nad všemi svými vytvořenými Fethiši a byl odvlečen do říčního města Fethišů, byl svědkem toho, jak všichni Fethišové pracují svorně pod vlivem loutkáře na zásobování své armády nejen jídlem, ale později i zbraněmi, které pro ně, pro loutkáře ovládaný Faelir, vynalezl.

A zůstal uvězněný sám ve své cele, osamělý v pocitu ztracené vlády nad ostatními, ze kterého se jen tu a tam odreagoval tím, že mohl svou drakomluvou alespoň ovládnout myš, která k němu do cely zabloudila. Aby pak, když jeho síly zeslábly a musel myš propustit, mohl jen sledovat, jak jeho kočka Karna, zcela ovládnutá loutkářem, před jeho vlastníma očima tu myš sežere.

Thelor

Použití surových krystalů způsobilo v ne zcela dostavěném stroji, že sice se podařilo vyvolat vydatný déšť, který znovu roztočil opravené stroje, ale tento déšť byl opravdu věčný. Nebylo možné ho ovládat. Jakmile byl spuštěn, navěky zahalil Lanthir do Dešťokalypsy.

Thaelorovi se s vypětím sil alespoň podařilo lokalizovat tento věčný déšť alespoň tak, aby elfové mohli čas od času Lantir opustit a vyrazit za sluncem do vzdálenějších míst.

Jak čas plynul, tak elfové, víc a víc zhýčkaní luxusem, stále a stále zapomínali drakomluvu a Thaelor zůstal jen jeden z mála posledních členů řádu Vaelthir, kteří tento jazyk ovládali, protože žádní novicové se do řádu nehlásili.

A aby její nebylo zapomenuto, rozhodl se časem naučit drakomluvy zbylé Fethiše vytvořené Laerionem, aby ti se stali novými členy řádu.