Dopisy z panství Penbrok

Příjezd

30.11.2022 - Příběhy impéria

Rozepsaný dopis od Yanna du Bois paní Blanche Renardové

Velevážená paní Blanche Renardová, je mi nesmírnou ctí podat Vám první zprávy z naší cesty do penbrokského panství. Na následujících řádcích Vám vyjevím nejdůležitější události a jejich dopad na Vaši pověst i nároky. Předem mého dopisu si dovolím přednést mé dosavadní přesvědčení, že sir Nathaniel Hargreve byl pro správu panství vybrán prozřetelně a správně.

Vstupní branou do kraje se nám stalo město Houghbury, na kterém je již lehce poznat příznaky nemoci jménem válka. Sir Nathaniel zavelel k přímé cestě do Penbroku, se vší pompou, jak se sluší a patří.

Prvním kontaktem s místními jsme byli potěšeni ve vesnici Old Chalford. Družině sira Nathaniela se podařilo udělat na vesničany obdivuhodný první dojem, ačkoliv někteří z místních vyjádřili mírnou skepsi nad novým cizím pánem. Ale však on jim sir Nathaniel ještě ukáže!

Z přivítání v přátelském duchu brzy vyšlo najevo, že Penbrok již pána má – loupeživého rytíře a samozvaného správce, jakéhosi Nikolase, který nám nebyl znám, ale místní o něm dokázali mnohé vypovědět. Ač sužuje kraj častým a neúprosným výběrem daní, má zde své pomahače a přisluhovače. Bystrostí sira Nathaniela a přičinlivostí pana Oswyna Waldergravea jsme z donašečů uzurpátora učinili vlastní důvěrné zdroje. A ač nás zasáhla zpráva o údajném poškození hradeb Penbroku, zajistili jsme si proti Nikolasovi a jeho družině cenný moment překvapení.

Sir Nathaniel a pan Waldegrave naplánovali brilantní lest a přepad Nikolasových sil, ovšem cestou došlo k nečekaně komplikované zastávce v panském domě sira Adriana. Neodvažuji se děsit Vás podrobným popisem všech událostí a nastíním zde jen to nejdůležitější.

Během chrabrého průzkumu podezřelého hořeniště a diplomatickému představení naší družiny a věci, ve které do kraje přijíždíme, byl tajemný sir Adrian ochoten nám nabídnout svou pohostinnost ve svém nádherně zaopatřeném domě a prosperujícím rybím hospodářství. Naše radost z oázy klidu a prosperity ve světě sužovaném válkou byla náhle zakalena zjištěním, že úspěch sira Adriana a jeho rodiny tkví ve spolčení se se samotnou Sígref Strašlivou, převtělenou v nechutnou červí monstrozitu! Ach, jak těžko mi bylo u srdce! Stále se mi ještě třesou ruce, když píšu tyto řádky!

Celá věc je složitá a zamotaná, ovšem smutnou pravdou zůstává, že Adrianův dům propadl temné magii, která mu dopřávala nadstandardní příjmy a postavení za cenu opovrženíhodného okouzlení a podmanění svých odběratelů. Samotný sir Nathaniel podlehl na okamžik temnotě, ale sama Sluneční panna ho vyvedla na světlo a sir Nathaniel prokázal své neskonalé rytířské ctnosti! Díky odvaze a prozřetelnosti pana Oswyna jsme odhalili celý komplot zahrnující značnou část Adrianovy rodiny a služebnictva. Světlo Sluneční panny, které jsme s sebou do penbroského panství přinesli, nás vedlo ve spleti intrik až zahnalo přisluhovače temnoty do záhuby a smrti v čelistech hrozivého červa. Sama magie, která jim dopřávala moci na úkor ostatních, se stala zhoubou malověrných. Z rozhodnutí sira Nathaniela byl červ skolen, temnota navěky potlačena a dům zesnulého sira Adriana snad čeká zdárná budoucnost spočívající ve zcela nevinném obchodu s kvalitními rybami. Budiž tato zkušenost varování všem přisluhovačům Sígref Strašlivé a dokladem o právu naší věci.

Posilněni vírou i zadostiučiněním jsme pokračovali dále do Penbroku…

Dobytí Penbroku

25.1.2023 - Příběhy impéria

Pokračování prvního dopisu paní Blanche

Paní Blanche,

tyto řádky píši o několik dní později a pohlcen nadšením si dovolím přeskočit některé události a rovnou vás zpravit o úžasném vývoji našeho poslání - obsadili jsme Penbrok!

Dlužno ovšem vysvětlit, že tento akt nebyl tak prostý, jak bylo dříve předpokládáno. V cestě nám stál již zmíněný uzurpátor, samozvaný lord a správce penbrokského panství, jakýsi Nikolas. Sir Nathaniel se rozhodl vylákat ho z tvrze lstí a přemoci jeho muže v pečlivě vybraném kusu kraje. Vskutku brilantní ukázka vojenské taktiky vedla k odvážnému přepadu a nemilosrdnému rozehnání uzurpátorových mužů. Samotný Nikolas byl sirem Nathanielem a panem Oswynem dopaden, odzbrojen a po krátkém marném souboji Nikolas spadl z koně a pak padl docela. Pan Oswyn byl během těchto napínavých událostí ještě schopen ochránit před hrůzami bitevní vřavy místní omladinu. Vskutku triumfální vítězství pod patronátem Sluneční panny!

Samotný příjezd do Penbroktonu a vztyčení praporů na tvrzi proběhlo dle očekávání ve stylu pravé rytířské cti. Sir Nathaniel velkoryse věnoval vzácný čas vesničanům, kteří ho přivítali širokou náručí plnou klevet a stížností. Záhy se potvrdil Váš osvícený předpoklad, že místní skutečně potřebují silného a uvědomělého správce, kterým sir Nathaniel bezpochyby je. Ovšem překvapilo mne, jak málo místní postrádají nezvěstnou paní Kristen. Doufám, že mi odpustíte smělou úvahu - paní Kristen dle mého dosavadního poznání nebyla pro své poddané zdaleka tak důležitá, jak by mohl být sir Nathaniel.

Na tomto místě jsem vám chtěl vyjevit složitou spleť místních vztahů a zasvětit vás do tajemných objevů učiněných na hradě, ale obávám se, že tato zjištění zatím nemají dostatečnou výpovědní hodnotu a zpravím vás v příštích psaních jen o těch událostech, které budou mít skutečný dopad na vývoj penbrokského panství. Pouze si dovolím naznačit, že jen tak v rámci ostatních povinností pan Oswyn se sirem Nathanielem osvobodili prokletou dceru vlivného sira Holta, překazili zneužití místní omladiny pro nekalé magické účely a prozíravě se vyhnuli nástrahám temného prokletí. Obávám se, že nás zde čeká více památných událostí, než na kolik jsem si s sebou přivezl dopisního papíru.

S úctou váš věrný služebník,

Yann du Bois

Hadí doupě

15.2.2023 - Příběhy impéria

Druhý dopis pro paní Blanche

Velevážená Paní Blanche,

dovolte mi v následujících pár řádcích vyložit událostí posledních dní. Penbrokské panství se začíná sžívat s naší přítomností a osvícenou správou sira Nathaniela.

Bylo nám ctí přivítat na našem rozrůstajícím se dvoře vesničany z osady Old Chalford, kterou jsme před nedávnem projížděli, a pochopitelně také z přilehlého Penbroktonu. Sir Nathaniel dopřál místním audienci vpravdu na úrovni a alespoň na okamžik pozvedl upadlou úroveň místních zvyklostí, kterým válečná léta vskutku neprospěla. Jako správný rytíř se sir Nathaniel zavázal zaobírat se problémy místních, těmi významnými i malinkými a aby svým slovům dostál, vydal se v doprovodu výkvětu své družiny do tajemných míst, kde dle zdejších báchorek sídlí obrovský had. Byl jsem si jist, že se nejedná o nic jiného, než o babské povídačky.

Inu, už cestou v lese jsem musel připustit, že tyto končiny Sluneční panna poněkud přehlížela. Hrůzostrašná zjevení, splašení koně a nervy drásající krajinné výjevy byly jasnými stopami, že bychom neměli historky o hadovi podceňovat.

A tak sir Nathaniel pověřil bystrého a neohroženého pana Oswyna průzkumem, který náš sir osobně vedl svou chrabrostí i brněním. Oba zkušení mužové správně vycítili skrytou hrozbu a dokázali převzít iniciativu dříve, než jsme zjistili, čemu přesně čelíme. Díky prozíravým zásahům, přeneseně i doslova, se nám podařilo paralyzovat osamocený oddíl Císařských vojáků, kteří byli pod vlivem místní temné magie nuceni přihlížet odporným rituálům a obětem, dokonce lidským, zatímco oddaně pracovali na obnově své vojenské cti. Je nesmírná škoda, že se nám podařilo získat do našich služeb pouze dva z těchto nebožáků, kterým ovšem sir Nathaniel nabídl světlejší budoucnost, než jim skýtala smrdutá temná jeskyně. A jsem přesvědčen, že světlo, které sem sir Nathaniel přinesl, již brzy posvítí i na tajemného železného kněze, který prý opovrženíhodné lidské oběti inicioval a prováděl. Dlužno dodati, že ke střetu se samotným hadem nakonec nedošlo, což je škoda, protože by to jistě vydalo hned na několik oslavných básní. Takto ale alespoň sir Nathaniel a zejména pan Oswyn opět jednou dokázali, jak promyšlené jsou jejich kroky. Místní vesničané byli totiž opravdu nadšeni, když byli zpraveni o skutcích, které sir Nathaniel v jeskyních vykonal. A jistě je prozíravé nechat si v záloze bezpečnou a přesto děsivou hrozbu, kdyby snad bylo potřeba jim hrdinství našeho sira někdy připomenout.

Ovšem věřím, že toho nebude potřeba. Naše příští kroky totiž měří vstříc výzvám v problematické usedlosti jménem Willowburn, jejíž obyvatelé nekontrolovaně terorizují své okolí. Jsem přesvědčen, že s prozíravostí pana Oswyna a diplomatickým taktem sira Nathaniela budu zanedlouho schopen složit epickou báseň o hříchu a vykoupení Willowburn. Máte se věru na co těšit.

S úctou váš věrný služebník, Yann du Bois

Hladovějící z Willowburnu

22.2.2023 - Příběhy impéria

Shrnutí novinek

Velevážená Paní Blanche,

nečekal jsem, že vám budu další psaní chystat tak brzy, ale uplynulé dny si zaslouží alespoň krátkou zprávu. Odehrály se totiž události, o kterých jednoduše nelze mlčet. A dokonce si dovolím těžce zhřešit proti literárním zvyklostem a začnu vyprávět od konce.

Získali jsme požehnání samotné Sluneční panny!

Tedy, abych mé nadšení uvedl na pravou míru, získali jsme přízeň Sluneční panny, neb se nám zjevilo její ztělesnění v hradní věži. Ovšem samozřejmě, nejprve bych měl nejspíše vysvětlit, jak jsme se ocitli v hradní věži. Nebýt zde kvalitní papír tak nedostatkovým zbožím, již bych tento list zmačkal a začal znovu a popořádku, ale takto jen žádám o odpuštění.

Inu, sir Nathaniel nás pozval k průzkumu prokletých částí pevnosti Penbrok. Spolu s ním a panem Oswynem jsme neohroženě prozkoumali každé její zákoutí a mohu konstatovat, že to byla vskutku bezstarostná až veselá zkušenost. Objevili jsme mimo jiné komnaty paní Kristen a pana Edwarda a domysleli si něco málo o tom, co se zde událo a kam snad osud paní Kristen zavedl. Že se jedná zatím jen o spekulace, nebudu vás jimi zatěžovat, ale samotný fakt, že máme tak rychle první stopu, myslím svědčí o kompetencích sira Nathaniela a jeho výpravy. A zpečetěním mých tvrzení bylo již zmíněné setkání se Sluneční pannou, která se nám zjevila v podobě světla a ohně v jedné z věží. Zjistili jsme, že jakási žena jménem Florence zde prováděla modlitby ke Sluneční panně a dokázala její esenci uzavřít ve své věži. My uznali, že Sluneční panna si zaslouží být konzistentně kompletní a obřad jsme dokončili tak, aby její ztělesnění opustilo Penbrok.

Nemohu ovšem říci, že by tímto náš kraj zcela přišel o přízeň paní. Naopak vesnici Willowburn po včerejšku zdobí skvostná nová řezba panny, ke které se jistě budou chodit klanět z širokého okolí. To ale opět začínám od posledních událostí.

Celé dobrodružství začalo naší výpravou do Willowburnu, vesnice pověstné svým nečistým vztahem k sousedům; o místních jsme slyšeli řadu zkazech obviňujících je z krádeží úrody a dalších neřádstev. Po příchodu jsme se bez jediného tasení zbraně či zvýšení hlasu dokázali seznámit s pohostinstvím zcela chudých vesničanů i s jejich neduhy a potížemi, prozkoumat temnotou opředený potok a vrbový háj a domluvit jinak počestnému mlynáři, který si skvostnému siru Nathanielovi dovolil ve slabé chvilce zalhat. S pomocí penbrokské vědmy Katrin jsme odtajnili úžasnou historii tohoto místa a tragický osud téměř zapomenuté vojenské jednotky Kohoutů, která zemřela na nedalekých blatech na mor a její duše se usídlily ve vsi Willowburn. Abychom dokázali, že útrapy války jsou věcí dávno minulou, a panu Nathanielovi jde především o blaho všech místních, vedl jsem osobně s pomocí místních dětí krátké modlitební procesí ve jménu Sluneční panny, kterým jsme dokázali uklidnit ztrápené duše a očistit Willowburn od útrap a snad i hladu.

Jedinou událostí, která mi nedá spát, se tak stalo mé překvapivé zasnoubení s místní dívkou jménem Barbra. V zájmu zachování dobrého jména výpravy, a ne, skutečně si ji vzít nemusím proto, že bych ji obtěžkal outěžkem, bych Vás chtěl, velevážená paní, požádat krom jednoho balíku dopisního papíru, i o menší obnos ve stříbře, který by pokryl náklady spojené s mým nastávajícím manželstvím. Děkuji Vám a zasílám požehnání Sluneční panny,

věčně oddaný, Yann du Bois

Prokletý klášter

22.2.2023 - Příběhy impéria

Krátké psaní ohledně posledních událostí

Velevážená Paní Blanche,

ze všeho nejdříve si vás dovolím zdvořile požádat, abyste bez odkladů prověřila důvěryhodnost vašich poslů, neboť následující řádky obsahují zprávy běžnému oku či uchu zapovězené.

V prvé řadě jsem povinen vám poděkovat za zaslání obnosu pro realizaci sňatku a chod našeho skromného hospodářství dokonce v doprovodu milého překvapení v podobě pana účetního Maxmiliána de Juive. Je vskutku potěšující míti na hradě někoho takříkajíc téměř příbuzného, ovšem nutno podotknouti, že pan de Juive přináší ze Lvího císařství nejen ctnosti, ale i koncentrát drobných nešvarů. Nedbalost o účetní knihy spojená s nebývalou liknavostí, kdy první dny návštěvy pan účetní bezezbytku prospal, svědčí o jeho unylém zájmu o výsostné povinnosti. Ale máte mé slovo, že sir Nathaniel se postará o nápravu pana de Juive, jak to jen půjde.

Nebudu vás v tomto dopise zdržovat vylíčením mého sňatku, neboť zprávy o jeho velkolepém přijetí a bouřlivém ohlasu již jistě dorazily na váš dvůr svými vlastními cestami. Ze zajímavějšího soudku bych si naopak dovolil nalít číši pikantních novinek o paní Kristen. Ano, skrze místní čarodějnici, bábu namyšlenou a příkrou, jménem Neveah, jsme nahlédli za hustou oponu domněnek o osudu ztracené správkyně Penbrokského panství. Detaily o našich zjištěních vám přirozeně vyjevit nemohu, neboť nedisponuji natolik důvěryhodným poslem či zabezpečovacím zařízením pro transport tak citlivých informací, ale vězte, že vše je v nejlepších rukou. Jsem přesvědčen, že sir Nathaniel dělá vše pro maximální prestiž a bezpečí Penbroku i paní Kristen samotné.

Jeho ctnosti opět dokázal při návštěvě jedné z mnoha válkou zbídačených vesnic. Tentokrát jsme se vydali do vsi sužované kletbou, běsy, záhadnými zmizeními a kriplovatostí. Díky chrabrému průzkumu dávno zapomenutého kláštera jsme s panem Nathanielem a Oswynem rozprášiili přítomnost démona, učinili přítrž zrádným zmizením a pomohli vesničanům ke klidnějšímu spánku a vyšší pracovitosti. Místní se upnuli k veskrze naivní představě, že jejich drobné klenotnické výrobky by jim mohli ve válkou zbídačeném kraji zajistit obživu, ale tonoucí se takříkajíc i stébla chytá. S ohledem na blaho místních se vynasnažíme je v jejich počínání podpořit a těch pár krejcárků, které by snad mohli získat, oddaně předložíme do pokladny vašeho dvora. Pošleme je snad již velmi brzy v doprovodu ctěného Maxmiliána de Juvie.

S nevyslovitelnou úctou v srdci, Yann du Bois

Paní vran

5.9.2023 - Příběhy impéria

Krátký a výstižný cestopis z poslední výpravy

Velevážená Paní Blanche,

uběhlo sotva pár dní a již vás opět mohu potěšit zprávami z našeho ušlechtilého tažení. Ovšem, potěšit - přiznávám, že místní poměry v penbrokském panství jsou mnohem složitější, než jsem si původně představoval. Po pár týdnech zde bych se je nebál označit i za povážlivé. Inu posuďte sama - zatímco s jevy a bytostmi nadpřirozenými se v arlatských lénech setkáváme spíše výjimečně a ve Lvím císařství je považujeme za smyšlenky bláznů, okolí Penbroku je jimi protkáno jako tvář staré ženy vzpomínkami na padlé syny.

Po vyřešení neodkladných záležitostí se sir Nathaniel rozhodl začít pátrat po zmizelé paní Kristen. Pouze díky síle Sluneční panny jsme přečkali nechutné setkání v vsi Rumcombe, kterou jako spoustu dalších míst tvrdě poznamenala válka. Ztělesněním bídy a utrpení byl zdejší hrázný, který se stran společnosti dopustil těch nejhorších zločinů na pobožnosti i samotné lidskosti - pytlačil na panském! Jen ušlechtilá duše sira Nathaniela dovolila mu dožít své dny v bezpečné náruči hradní cely.

Naše pátrání pokračovalo ve vsi, jejíž jméno jsem už bohužel zapomněl.

Co však z paměti ani modlitbami a vínem nedostanu, je setkání s ptačí ženou v lese na jižní cestě. Toto stvoření zahalené do mlhy a úskoků si s námi podle pohrálo a místo přímého jednání přistoupilo k těžko pochopitelným náznakům a lstem, které málem odnesl nejčistší člen naši výpravy, můj nebohý kůň.

Mnohem příjemnější setkání nás čekalo s lovcem nestvůr sirem Desmondem, který je naopak přímý až až. Je s podivem, jak nesnadné je zastavit jeho košatá vyprávění o nesčetných hrdinských skutcích. Ovšem zejména díky jeho přispění jsme získali čerstvou a nadějnou stopu na místo pobytu nebohé paní Kristen.

Budiž mi Sluneční panna svědkem, že osud paní Kristen bude již brzy rozhřešen. Skoro si až troufám říci, že se mírně těším na další psaní, které vám budu moci napsat. Jsem přesvědčen, že předčí všechna předchozí.

Váš oddaný služebník, Yann du Bois

Upír

24.1.2024 - Příběhy impéria

Rozepsáno v temnotě a chladu.

Velevážená Paní Blanche,

tyto řádky píši roztřesenou rukou schován v jakémsi smrdutém dřevníku uprostřed Sluneční bohyní zapomenutého kraje. Ztrácím naději, že na těchto řádcích někdy spočine váš vlídný zrak, stejně jako že já ještě kdy spatřím sluneční světlo, ale jak se říká u vás ve Lvím království - naděje zmírá poslední!

Je potřeba tuto nešťastnou situaci patřičně uvést: Vyrazili jsme se sirem Nathanielem a panem Oswynem na diplomatickou cestu do hradu tajemného Lorda Ruthwena, o kterém se v kraji mluví, že se snd spolčil se samotným ďáblem a nosí podobu upíří. Pro setkání s tak zavrženíhodným individuem jsme se vybavili zbraněmi, česnekem a manželkami, které jsme ale patrně měli ponechat v klidu našich domovů. Již cestou jsme totiž opět narazili na lesní ženu s havraními vlasy i duší a získali její přízeň pouze tak, že jsme se potupně převlékli do rubášů kohoutích a místní nepřizpůsobivé dřevorubce z lesa vyhnali.

Posilnění drobným ale potřebným úspěchem jsme dorazili na panství upírovo, které nese příznačné jméno Darkwood. Přijalo nás služebnictvo pochmurných rysů, o které plně vystihují přirovnání “jako těla bez duše”. Podezřelá atmosféra nás nenechala chladnými a již po krátkém průzkumu podzemních částí panství a rozestavěných věží se nám podařilo najít dlouho pohřešovanou paní Kirsten. Tuze mě potěšilo, že jsme ji našli po tak dlouhé době živou, ale, inu, zcela živá také není. Temnota tohoto místa se jí již propsala do srdce a to není zdaleka to nejmenší - Lord Ruthwen, upír, prý buduje příští věž pro vás osobně, má drahá paní Blanche.

Pevně věřím, že jste v bezpečí daleko odsud a čtete tyto řádky s vědomím, že váš oddaný služebník vás stihl varovat před podlostí prolhaného ďábla a žádná místní věž se nestane vaším domovem. Ani já zde nehodlám zbaběle shnít a věřím, že je vhodná chvíle, abych svůj úkryt mezi košťaty opustil a zpravil vás o výsledku naší výpravy …

Dívky a dámy v nesnázích

5.2.2024 - Příběhy impéria

Dopsáno ve spěchu, ale na slunci.

…inu, milá paní Blanche, rád bych zakončil tento dopis něčím pozitivním, ale zatím není příliš kde brát inspiraci. Zůstanu tedy stručný a budu doufat ve světlejší zítřky.

Nyní se nacházím v opuštěném vojenském ležení, kde jsme nalezli útočiště při úprku z Darkwoodu. Cesta to byla vskutku trnitá. Již po vymodleném opuštění kumbálu mne další kroky vedly do spletitého podzemí hradu, ve kterém jsme s panem Nathanielem a Oswynem osvobodili hned několik nebohých vězněných žen, které zhýralý upír držel pod zámkem jako svůj majetek a ukájel na nich své chlípné chutě.

Podařilo se nám sice dívky podzemními chodbami odvést z hradu do bezpečí, ale s každým dalším krokem mé srdce více a více pochybuje o duši nebohé paní Kristen. Pobyt v Ruthwenově panství jí nadělil část jeho ďábelských sil, ale její duše je také ztrápená upírovým hladem po krvi. Budiž jí Sluneční panna milostivá, neboť paní Kristen sice dokáže zkrotit i smečku divokých psů a na naši výpravu, včetně obětavých manželek nevztáhla ruku, ale zde ve vojenském ležení mezi bezejmenými žoldáky už více nevěřím, že jim skutečně nezkřiví ani vlásek. Budu se za ní modlit, ale nyní mne volá povinnost a pan Nathaniel, neboť je na čase se poradit a rozhodnout, co s lordem upírem vlastně provedeme.

Váš unavený ale stále oddaný služebník, Yann du Bois

Vrátila se snad válka?

14.2.2024 - Příběhy impéria

Dopis z obležení.

Velevážená Paní Blanche,

cesta vašeho oddaného vyslance nabírá vskutku netušených směrů. Již se těším, až vám o tom všem budu osobně barvitě vyprávět, pokud tedy k tomu dostanu příležitost. V tuto chvíli si tím nejsem vůbec jistý.

Opět vám píši dopis ne v teple Penbroku, ale v chladné vlhké kobce při praskající svíčce. Vlastně to byl můj nápad, vydat se sem, ale očekával jsem, že vše bude mnohem jednodušší. Mnohem.

Už cestou z vojenského ležení, ze kterého jsem psal posledně, nabrala situace na dramatických obrátkách. Cestou domů nás počala pronásledovat smečka vlků, před kterými jsme našli ukrýt v malé kapličce Sluneční paní, kam se uchýlili i vyděšení vesničané z nedalekých stavení. Pan Nathaniel, jakožto správný správce tohoto zbídačeného kraje, se postavil na ochranu nás všech a pod jeho vedením se nám podařilo dotěrné šelmy snadno rozprášit. Potíže byly pouze s šelmou v duši nebohé paní Kristen, která měla stále větší a větší potíže kontrolovat svůj hlad a jen díky vhodně zvoleným slovům přijali její krmení krví na denním světle přihlížející vesničané pouze s pozvednutým obočím.

Po příjezdu na Penbrok jsme v šoku nalezli mrtvého věrného sluhu Gerberta, kterého vlastními rukami skolil sám upír. Ten se k odpornému činu drze přiznal a svou nevyžádanou návštěvou jasně deklaroval, že žádá zpět osvobozenou paní Kristen, a že je ochotný kvůli ní překročit všechny myslitelné hranice.

Když jsme si mysleli, že situace už nemůže být temnější, přitáhla od jihu k Penbroku armáda bohy prokletých válečníků, kteří již nežijí ale ani neumírají, a rozhodla se obléhat ves i hrad. Tváří tvář obrovské přesile a s vědomím, že se upír může kdykoliv vrátit a ohrozit životy dalších nevinných, rozhodl pan Nathaniel ke lsti a protiúderu. Již jsme byli zpraveni o tom, že upír nenávidí zrcadla, a že paní Kristen by mohla zachránit svou lidskost přenocováním na svatém místě. Vyrazili jsme tedy pod rouškou noci s malou vojenskou skupinou k opuštěnému klášteru, ve kterém jsme se rozhodli jak očistit duši paní Kristen, tak počíhat na ďábelského lorda a skoncovat to s ním jednou provždy. A zatímco sir Nathaniel s panem Oswynem někde ve vyšších patrech chystají léčku se zrcadly, hlídám já osobně paní Kristen, modlím se ke Sluneční panně a doufám, že jí její hlad nepřemůže.

Váš oddaný služebník, Yann du Bois

Hořkosladké vítězství

21.4.20234 - Příběhy impéria

Rozloučení.

Velevážená Paní Blanche,

tyto řádky píši z písčitých břehů Lvího císařství, z domova. Jaká je škoda, že tu nemůžete být se mnou a ocenit jeho krásu. Ale osud si nevybírá.

Nechť jsou tyto vzpomínky součástí Historie Lišek a Kohoutů, kterou se mi před nedávnem podařilo dokončit. Nemalá část je věnovaná temnému osudu Penbrokského panství, ze kterého stín válečného konfliktu vysál pomyslnou duši i život stejně tak, jak ji málem z mého těla vysála paní Kirsten.

Poslední list jsem zakončil v klášteře léčení lsti na upíra. Inu, hlad paní Kristen se dostavil dříve než upír a já poprvé v životě pocítil odvrácený pohled Sluneční panny. Tuto cenu ale bylo nutné zaplatit, neboť sázky byly již příliš vysoké. Sir Nathaniel a pan Oswyn svým umem skutečně nalákali zlořáda Ruthwena až do kláštera, ale boj s upírem se ukázal býti skutečnou zkouškou rytířského umu. Až společnými silami, za cenu prolité krve a podpory démona v paní Kristen, se nám podařilo nestvůru porazit a upíra dovést k jeho pravé smrti plamenem Sluneční paní. Největší výhra té noci ale spočívala v záchraně paní Kristen, která se nechala přesvědčit, aby odložila síly pekelné a zdržela se až do svítání na svatém místě a tak ze sebe sejmula zhoubný vliv poraženého upíra.

Návrat na Penbrokton se nenesl v duchu vítězství. Upírova armáda v noci vzala hrad ztečí a napáchala téměř totožné škody jako vleklý konflikt s proradnými Kohouty. A krom všeho ostatního utrpení padla i má milovaná Barbra, nechť jí Sluneční panna provází rozkvetlými loukami věčnosti. Svítání ovšem přineslo nemrtvým konečnou zkázu a nám naději spojenou s hořkostí: Byli jsme zpraveni o tom, že se skutečně nacházíte v Penbrokském panství v držení již zpopelněného upíra, ale zároveň jsme získali od paní Kristen cennou indicii k vašemu nalezení. Sir Nathaniel neváhal a zavelel k vaší záchraně bez ohledu na vlastní bezpečí a majetek.

Bohužel se naše ušlechtilá výprava neobešla již zpočátku bez krveprolití. Jedna ze zubožených vesničanek neunesla hrůzy noci a nemrtvých a zcela nespravedlivě vyčetla všechno to utrpení siru Nathanielovi a jeho družině, proklela nás a před našima očima si vzala život. Nezbylo než poslat její duši vstříc slunci a pokračovat za vaší záchranou. Dorazili jsme až ke starému mlýnu, ve kterém jsme narazili na upírova věrného nemrtvého přisluhovače. Opět přišly ke slovu meče a tekla krev.

To bylo již krátce před naším slavným shledáním, na které dodnes s lehkostí na srdci vzpomínám. Těší mě, že krveprolití bylo jen mírné nedorozumění a sir Nathaniel dokázal jako nejušlechtilejší správce vyjednat s nemrtvým sluhou dohodu o vašem propuštění.

Pamatuji si výraz ve vaší tváři, když jsme společně dorazili zpět na váš dvůr, i s paní Kristen jako novou dvorní dámou. Po dokončení mého díla jsem ještě krátce navštívil pana Nathaniela na jeho novém permanentním panství a pohovořil i se ctěným panem Oswynem, který se usídlil v lesích u čarodějnice a věnuje se studiu alchymie. Já nakonec získal svolení Sluneční panny a po boku milované paní Kristen nyní tvořím ve Lvím království další kapitolu mé životní cesty. Byl jsem stejně jako sir Nathaniel i pak Oswyn varován, že se kolem nás stahují znamení Bezejmenné, ale pevně věřím, že láska mé Kristen, světlo Sluneční paní a vaše laskavá přízeň mě budou provázet na dlouhé a plodné životní cestě. Nechť i vy žijete dlouze a blaze!

Váš oddaný služebník, Yann du Bois