Kronika osvoboditelů z Ostrova Horkých zřídel

Příjezd na Ostrov Horkých zřídel

19.11.2024 - 1400 Lo-Fi Hi-Fantasy Play-by-Post

Hobití zloděj Stín, trpasličí válečnice Trixa a elfí kouzelník Fagalear se spolu ocitli na lodi vypravenou Martelovou obchodní společností na Ostrov Horkých zřídel. Zakázka, na kterou byli najati, byla prostá - zmapovat co nejvíce ostrova. Každý člen družiny však měl zprvu jiný důvod, proč se vlastně na ostrov vydal.

• Stínova sestra se dostala do problémů a práce pro Martely představovala možnost si vydělat dost na to, aby ji z problémů vysekal.
• Trixa slyšela, že z ostrova se zatím nikdy nevrátil žádný trpaslík - a vsadila se, že ona to dokáže.
• Fagalear mířil na ostrov na základě zkazek, že živly jsou zde mimořádně silné. Nedařilo se mu totiž kouzelnou moc živlů ovládnout a doufal, že Ostrov Horkých zřídel mu v tomto směru pomůže.

Poslední den na moři

Rudé nebe se nám odhalilo jako znamení blížícího se cíle. Námořníci si rudou záři sotva všimli – prý je to obvyklý pohled při přiblížení k sopečnému ostrovu. O sopce, která soptí na severovýchodě, se mluvilo s respektem i apatií, ale v našich myslích převládal úžas.

Při večeři jsme zaslechli podivné řeči. O trpasličích otrocích v hlubinách sopky, o tom, jak elfové z ostrova mizí, nebo o tom, že bezvousí trpaslíci jako Stín jsou snad prokletím. Zůstali jsme v rozpacích, zda jsou to jen námořnické povídačky, nebo varování.

Těsně před spánkem jsme poprvé spatřili ostrov – rudý bod na temné obloze, jehož světlo vrhalo stíny přes palubu lodi. Byli jsme natěšeni i nervózní.

První den na ostrově

Vylodění: Naše nohy se poprvé dotkly písčité pláže promísené vulkanickým popelem. Ranní slunce osvětlovalo džungli, která pokrývala většinu ostrova. Vysoké borovice, které jsme zahlédli už z lodi, se zdály jako ideální první cíl.

Borovicový háj:

Dorazili jsme na zvláštní mýtinu. Vysoké borovice, každá obývaná obřími včelami, nabízely podivnou směs vůní – sladkého medu a vosku. Na zemi jsme našli čtyři zraněné ptáky, kteří se dusili a měli jejich drápy a zobany obalené medem. Zprvu nás to zmátlo, ale Fagalear je pomocí magie uklidnil a zachránil. Na mýtině se nacházela bílá mramorová podesta, která připomínala starobylý elfí taneční parket. Když Trixa zkusila na podestě tančit, včely znepokojeně bzučely a vytvářely podivné obrazce ve vzduchu – připomínalo to elfí tanec. Po chvíli Trixa objevila elfí prsten, na němž byla vyryta slova: "Budu tvým zrakem, sluchem, čichem, hmatem i chutí. Neštiť se mě použít. Zasloužíš si zažít to, co ti, se kterými si rukou potřeseš." Výstup na borovice: Stín se odvážil vylézt na jednu z borovic, a ačkoliv se musel vyhýbat včelím úlům, dokázal z vrcholu zahlédnout ruiny elfího města na severozápadě, majestátní vodopád na severu a černé kameny na jihovýchodě. Navrhl, že bychom nejdříve zamířili k černým kamenům.

Průzkum černých kamenů

Elfí závodiště: Dorazili jsme k ruině elfího chrámu. Obsidiánové sloupy obklopovaly klenuté návrší, v jehož střední části se nacházela podzemní chodba. V otevřené části jsme však našli podivnou závodní dráhu s překážkami a zraněná stvoření zvaná tabibary – čtyřnohá zvířata s placatými hlavami a růžky.

Sázka s parními impy: Dva parní impové jménem Spálík a Valič nás vyzvali, abychom odhalili, co se zde stalo. Fagalear použil magii, aby promluvil s tabibarami, a Trixa použila elfí prsten k odposlechu impů. Odhalili jsme, že impové zmanipulovali závod mezi tabibarami a zipptáky, což vedlo ke zraněním a neštěstí. Vyhráli jsme sázku a získali pozvánku do "Chrámu věčného klidu."

Setkání s Tvrdošem: Na cestě zpět jsme zaslechli křik a objevili podivného kamenného impa jménem Tvrdoš, kterého pronásledovaly obří stonožky. Fagalear je zahnal jediným kouzlem a zachránil tak Tvrdoše, který nám vděčně ukázal svou elfí zvonkohru – klíč k portálům. Tvrdoš nás požádal, zda může cestovat s námi, a nabídl svou pomoc při hledání portálu.

Zapsala Trixa, večer prvního dne, v bezpečí džungle.