Příběh o Mořské příšeře v Mořenské zátoce: Porovnání verzí
| Řádek 45: | Řádek 45: | ||
}} | }} | ||
== Spící elfka == | == S2: Spící elfka == | ||
''9.4.2024 - Dungeon World'' | ''9.4.2024 - Dungeon World'' | ||
Verze z 9. 9. 2024, 22:38
S1: Šneci a opice
13.3.2024 - Dungeon World
Augustinovi zápisky večer, pondělí 1. čtvrtence 🌔, léto, 218 let do příchodu Amiase, 2. věku
Po krátké diskusi, když nás Ochrapka Felton načapal ve svém skladišti, jsme ho přesvědčili, aby nás pozval do hospody. U piva jsme mu nakecali, že máme plán na likvidaci Tura Haudhiona. Po krátkém přesvědčování sebe sama jsme došli k závěru, že nechceme Ochrapku Feltona odradit od pašování, ale naopak ho do něj namočit tak, aby vznikla Tur Haudhionovi konkurence a nemohl šikanovat běžné občany města.
Při prohlídce interiéru hospody jsme zahlédli nejen nemocného týpka trpícího nevyléčitelnou a smrtelnou bahenní horečkou, který před námi ve strachu utekl do sklepení, ale i zlého kněze hadího božstva, který nás začal přesvědčovat o nevyhnutelnosti jeho ďábelského plánu. Nicméně nebyl to správný záporák a nevyzradil žádné podrobnosti toho plánu.
Hospodský Hagguk Masák nás slušně požádal, abychom mu vyřešili problém ve sklepení. Přemnožili se mu tam epičtí a smrtelně nebezpeční šneci (a mimo jiné hrozilo že se mu tam přemnoží i týpek s bahenní horečkou). Této prosbě po předchozím rozhovoru opravdu nešlo nevyhovět, a tak jsme se vydali do útrob sklepení.
Ve sklepení jsme opravdu nalezli skupinu obřích šneků, které jsme po dlouhém a náročném boji, plném krve, potu, slz a soli přemohli a do posledního vyhladili. Pravda s nepatrnou pomocí místních pašeráku pracujících pro hospodského. Jejichž pomoc spočívala převážně v hlášení cen toho, co jsme vylili nebo rozbili při našem hrdinském boji.
Z pokladů nalezených ve sklepě stojí za zmínku vyděračský dopis od Tura Haudhiona, hrozácí dalšími slimáčími nehodami, pokud se hostinský nepodvolí a truhla ingotů patřící kněžímu hadího boha.
Další průzkum podzemí zahrnoval přeplutí stoky a vloupání se do skladiště koňského handlíře Mersina, kam utekl nakažený. Tomu jsme ochotně a zcela nezištně pomohli od jeho choroby. Také tam byl v tajné aréně připoutaný hobití a opičího gladiátor, které jsme osvobodili. Zatímco hobit Bidlo Květinka byl za své vysvobození vděčný a slíbil svůj neutuchají vděk, opičí princ naopak nabídl svůj páchnoucí dech a napadl nás, což se mu stalo osudným.
Po krátkém pátrání jsme nalezli svatyni bohyně Keory, kterou jsme vylepšili o drobou prasklinu, která nám posléze otevřela široký průchod do další temné části jeskyně. Taktéž zbrojnici místní pořádkové služby - Harpunářů - kterou jsme se rozhodli zbavit přebytečného vybavení v podobě několika palcátů, kopí a podobného vybavení, u které ho je "zcela naprosto jisté", že nejen že nikdo nepozná že chybí, ale ani nebude nikdy nikomu chybět.
Mezidobí
Play-by-post - Dungeon World
dopoledne, úterý 2. čtvrtence 🌔, léto, 218 let do příchodu Amiase, 2. věku
Xaramax si vypůjčil ingot s hadím symbolem, vyrazilo do něj sledovací čarovnou značku a opět ho vrátil majiteli do bedny.
Augustin, který přísahal, že vyléčí všechny nemocné ve městě, našeptával jeho bůh, že úkol stále není splněn. Potuloval se tedy s Ilwahirem po městě a snažil se nějak zjistit, kam ho to táhne, kde se nemocný nachází. Ukázalo se, že je někde vysoko v koruně Královského stromu, do kterého veřejnost nemá přístup. Augustin ale vyshlechl stráže. Chvíli se baví o žoldu - že rozkazy sice dává kapitán Arnberg, šekely mají na sobě ražbu krále Naburiana, ale reálně o tom, že hlídají "prázdný královský strom" rozhoduje Hadik Hurzol. Poté stočili Harpunáři řeč na jakéhosi Jobrika. Podle všeho je to bývalý Harpunář, který se (spolu s pár cennostmi z královského stromu) ztratil během své hlídky. Je jisté, že neopustil královský strom hlavní branou, ale později ho viděli, jak si od handlíře Mersina kupuje poníka, nakládá ho velkými pytli a mizí západní branou kamsi na blata. Není tedy pochyb, že existuje nějaká tajná chodba ven z Královského stromu.
Družina se rozhodla ještě téhož dne znovu vyrazit ke Kořenům mořenu a najít některý z tajných vstupů.
Akce NPC:
S2: Spící elfka
9.4.2024 - Dungeon World
noc, úterý 2. čtvrtence 🌔, léto, 218 let do příchodu Amiase, 2. věk
Hrdinové po krátkém odpočinku a ve větším počtu s obří posilou malého hobita vyrazili na svou druhou výpravu do tunelů pod městem. Nasedli na loďku a vydali se po podzemní řece na delší průzkum podzemí se záměrem nalézt druhého nemocného.
Jejich první zastávka byla u pozorného, ale starého a nutno podotknout i slepého strážce u dveří. Felix se ho nejprve snažil obalamutit že je jeho kamarád, který má pouze "rýbu", a proto zní jinak. Ale starci mozek ještě sloužil a tak nebylo jiné cesty než stráž odstranit po hrdinsku. Mrtvola se nechala na místě a šli jsme prohledat přilehlé místnosti, které ovšem zely prázdnoutou jak po lidech, tak po mnohem zajímavějších pokladech. Naštěstí se na nás usmálo štěstí a v tajném průchodu pod bednou s harampádím jsme nalezli dávno mrtvého, ale stále docela čiperného krále Gremeka Hojného. Po krátkém boji jsme se rozhodli uzavřít příměří a nechat se jím odvést do královského paláce.
Příměří ale muselo být zrušeno, protože dáno mrtvý král měl nezdravou fixaci na truhlu, kterou hrdinové po právu považovali za svou. Ve správný okamžik bylo tedy příměří přerušeno dobře mířenou hrdinskou ranou do zad. Truhla bohužel obsahovala staré mince které bez znalosti nějakého historika nemají mnoho využití.
Naše další cesta už vedla mnohem lepším směrem ke Královskému stromu, pod kterým na nás čekalo překvapení v podobě uvítacího výboru. Ten nám místo okvětních lístků házel pod nohy nože a plynné výbušniny. Nicméně i tato překážka byla překonána dobře mířenou střelou do jejich uspávacího pytlíku. Uvítací výbor byl svázan a uložen na lepší čas.
Vstup ke kořenům Královského stromu, kde se podle Augistina nemocný nacházel, chránil iluzorní oheň, který po správné identifikaci nepálil, zato otvíral dveře do elfího pohřebiště v kořenech stromu. Elfí pohřebiště, jak už to taku elfů je zvykem, obsahovalo hned v prvním sarkofágu uspanou elfí princeznu Florimindiel, která byla před nenechavými vykradači hrobu chráněna dobře umístěnou pastí, která by ji v případě spuštění bezpečně ochránila před znásilněním tím, že by ji rozmačkala. Nicméně Felix hrdinně tuto šikovnou past zneškodnil a po pohádkovém probuzení princezny Augistinovo přiložením rukou jsme se s princeznou seznámili a stali se z nás nejky!
Další průzkum elfího pohřebiště odhalil doupě ještěrky, kterou jsme zahnali na úprk a poté pro jistotu zabarikádovali její doupě víkem z rakve. Postup výše nám ovšem zhatila partička strážných která se šla podívat co tam je za randál. Tuto jsme taktéž po hrdinsku omráčili zatímco studovali zajimavé víko rakve.
Augustin se poté vyzbrojen neviditelností vydal na další průzkum věže aby odhalil dalších několik desítek strážných a několikero schodů do vyšších a vyšších pater. Několik z těchto strážných poté i vystrašil dobrou imitací ducha a ti se pak dali na úprk.
Zbytek družinky zatím prozkoumal elfí oltář padlé bohyně Keory a moudře usoudil že k němu Augustina nepustí, protože hrozilo že by oltář jím mohl být opraven a tím by se uvolnila mocná a starodávná magie, která drží strom pohromadě a po této nezvratné opravě by mohlo dojít ke katastrofě.
Hrdinové ještě obhlédli vyprázdněnou strážnici, skladiště i zapastěný oficiální vchod ke kořenům, a pak se vrátili podzemím zpět domů.
Mezidobí
Play-by-post - Dungeon World
ráno, středa 3. čtvrtence 🌔, léto, 218 let do příchodu Amiase, 2. věku
Družina odvedla princeznu do malého obydlí, pronajatého ve středu města, společně pojedli a krátce posvačili. Se svítáním pak vyrazili do sídla Harpunářů promluvit si s kapitánem Arnbergem o nelegálních zápasech i duchách, kteří straší v kořenech Královského stromu.
Kapitán jim neskočil na báchorku s duchy a hned na ně udeřil, ale když po krátkém naznačování vyložili karty a vysvětlili, jak se situace má s Bahenní horečkou, souhlasil dát jim pověření k návštěvě kořenů a kmene Královského stromu. Co se koruny týká, ta je mimo jeho pravomoc, o tom by musel rozhodnout král a ten je ve ville jeden den cesty odsud.
Družina také podala vysvětlení ohledně arény a boje s opičákem - vynechala u toho ale informaci, že šlo o významného příslušníka nějakého inteligentního opičího klanu z džungle. Naopak ochotně nahlásili, že arénu provozuje koňský handlíř Mersin.
poledne, středa 3. čtvrtence 🌔, léto, 218 let do příchodu Amiase, 2. věku
Augustin obhlédl Královský strom a lokalizoval přibližné místo, kde se nachází nakažený.
Akce NPC:
S3: Královská zdravotní prohlídka
večer, středa 3. čtvrtence 🌔, léto, 218 let do příchodu Amiase, 2. věku
Vybaveni pověřením kap. Arnberga jsme se prozkoumat Kárlovský strom, který má údajně být prázdný, avšak Augustin v něm cítí někoho nakaženého bahení horečkou. Pověření nám otevřelo pouze první tři patra, které jsou pod správou Harpunářů – vyšší patra stráží Stromová garda, která se nezodpovídá Arnbergovi, ale místodržiteli Hurzolovi.
První tři patra jsme zběžně prohlédli a zjistili, že na to, že má být strom prázdný, je zde překvapivě hodně strážných – cca 40. Ve čtvrtém patře nás Stromová garda – nepřekvapivě – nechtěla nikam pustit, ale Xaramax seslal na Felixe neviditelnost a pak strážné s Augustinem vylákali k rozhovoru tak, aby se hobit mohl prosmýknout na střežené 4. patro a prozkoumat jej. Vyjednáváním se seržantem stromové stráže jsme dostali svolení prozkoumat vyšší patra stromu krom čtvrtého.
V pátém patře jsme našli stopy, které Ilwahir identifikoval jako kočičí – op ár místností dál na nás z hnízda vyskočil opelichaný gryf, kterého jsme bez větších potíží porazili.
V mezičase ve čtvrtém patře Felix našel nakaženého v královské ložnici – byl to Král Naburian. S tímto překvapivým zjištěním se vyplížil ven oknem a dohonil zbytek skupiny v šestém patře.
V šestém paře jsme objevili pracovnu královského mága, který však momentálně ležel indisponován již tři dny trvajícím záchvatem rozražené lebky na podlaze. Těsně před smrtí stihnul aktivovat malého měděného golema s příkazem, aby zlikvidoval nezvané hosty. Xaramaxovi družiníci dokázali golema zaměstnat dostatečně dlouho na to, aby Xaramax seslal na nebožtíka kouzlo Mluv s mrtvými, a ten tedy golema opět deaktivoval. Pak nám ještě prozradil, že jeho vrahem byl seržant Jovrik, protože mu chtěl ukrást šperky.
Protože jsme viděli, že strom má ještě vyšší patra, ale žádné další schody, vrátili jsme se do třetího patra, kde jsme usoudili, že musí být nějaká odbočka. Stromová garda nás sice opět nechtěla pustit, ale Xaramax s Augustinem strážného hbitě obkecali, a našli proto místnost se starým elfím léčitelem. Xaramax jej zcela vyvedl z míry tím, že už všechny tajnosti Královského stromu znají, a elf mu tak už jen vše potvrdil. Ukázalo se, že je věrný králi, a pomohl nám proto dostat se tajnou chodbou opět do královské ložnice, kde Augustin mohl splnit svou svatou misi a vyléčit poslední oběť bahenní horečky ve městě.
Král nám poděkoval, ale když jsme mu vysvětlili, jaká je situace ve městě, rozhodl se, že ještě chvíli zůstane ve skrytu a nebude hned odhalovat, že je vyléčen. Promluvili jsme si s ním o tom, kteří lidé v Mořenu by mu pořád mohli být věrní a stálo by za to je kontaktovat (někdo z Koncilu kapitánů, pak možná ten, kdo skutečně ovládá kapitána Arnberga, a Vívear Tirion).
Po té jsme ještě šli prozkoumat nejvyšší patra stromu. V druhé větvi pátého patra jsme zjistili, že strom nakazili nějací parazitičtí červi, a pár jich zabili. V šestém patře jsme našli strážce majáku – starého hobita, který je evidentně na autistickém spektru a je velmi rozhozený z toho, že maják je momentálně k ničemu. Xaramax mu dal nový smysl života, když jej poprosil, aby si pro nás vedl přesné záznamy pohybu lodí. Ještě o aptro výš jsme zjistili, že je v koruně stromu zamotaná amfora západního zdobení, ze které roste spousta magických rostlin (některé z nich nebezpečné, některé jedlé). Amfora se určitě dá ovládat zaklínadlem, to ale neznáme.
Po té jsme ještě pro jistotu prohledali sklepní patra, kde jsme nalezli skrývajícího se královského šaška. Od něj jsme získali truhlici s magickou lebkou, která dokáže popravdě odpovědět na otázku "Sete, kdo mi jde po krku?". Zjistili jsme, kdo nám jde po krku, a pak ji ještě zanesli králi – tomu jde po krku jakási Exfiltika Daefilo, což zní jako hadí jazyk.
