Starověcí Bohové

Bohové jsou nesmrtelní (na rozdíl od elfů, kteří jen neumírají přirozenou smrtí).

2. věk

Lidé dělí bohy na Pravé a Padlé.

Praví bohové

Jsou uctívání, je jim obětováno a mají moc provádět zázraky skrze své kněží a služebníky.

Padlí bohové

Jsou na věky zavřeni v cele, kam byli uvězněni po své porážce.

• Na zemi ale po nich zůstala přítomna jejich esence.
• Tu vyhledávají a užívají přisluhovači a uctívači Padlých, kteří se snaží ji využít ku svému prospěchu, získání slávy, bohatství.
• Uctívání Padlých jim ale nejprve zkazí duši a ta následně kazí tělo.
  • Proměny jsou postupné, nejprve zelené vlasy, šupinatou kůži, plazí oči, nakonec se mohou zcela proměnit v ještěráky.
  • Čím víc jsou proměněni, tím víc převažuje nutnost sloužit Padlým nad osobním prospěchem, ale už je pro ně pozdě přestat.
  • A služba Padlým zahrnuje mimo jiné snahu o jejich osvobození.
• Kdyby uspěli a odemkli celu, Padlí bohové by se vrátili na zem a nastalo by peklo.
• Esenci také hledají svatí bojovníci, kteří přísahali, že ji ze světa vymýtí, aby příchodu Pekla zabránili.
• Symbolem jejich snahy je svatý klíč, symbolizující klíč od cely, která vězní padlé bohy.

3. věk

Lidé v Železných zemích dělí bohy na Staré a Nové.

Staří bohové

Uctívají se zaběhnutými, staletími prověřenými rituály. Obětiny jsou většinou zvířata, jídlo, cennosti. Rituály fungují, dá se na ně spolehnout, ale jsou celkově slabé, moc starých bohů je tradicemi a rituály svázaná.

Mladí bohové

Sami si říkají, co chtějí. Často chtějí krev. Jejich zázraky a síla, která z nich pramení, je velká, ale nepředvídatelná a divoká.