Příběh o Mořské příšeře v Mořenské zátoce

První výprava ke Kořenům Mořenu

13.3.2024 - Dungeon World

Augustinovi zápisky večer, pondělí 1. čtvrtence 🌔, léto, roku TBD, 2. věku

Po krátké diskusi, když nás Ochrapka Felton načapal ve svém skladišti, jsme ho přesvědčili, aby nás pozval do hospody. U piva jsme mu nakecali, že máme plán na likvidaci Tura Haudhiona. Po krátkém přesvědčování sebe sama jsme došli k závěru, že nechceme Ochrapku Feltona odradit od pašování, ale naopak ho do něj namočit tak, aby vznikla Tur Haudhionovi konkurence a nemohl šikanovat běžné občany města.

Při prohlídce interiéru hospody jsme zahlédli nejen nemocného týpka trpícího nevyléčitelnou a smrtelnou bahenní horečkou, který před námi ve strachu utekl do sklepení, ale i zlého kněze hadího božstva, který nás začal přesvědčovat o nevyhnutelnosti jeho ďábelského plánu. Nicméně nebyl to správný záporák a nevyzradil žádné podrobnosti toho plánu.

Hospodský Hagguk Masák nás slušně požádal, abychom mu vyřešili problém ve sklepení. Přemnožili se mu tam epičtí a smrtelně nebezpeční šneci (a mimo jiné hrozilo že se mu tam přemnoží i týpek s bahenní horečkou). Této prosbě po předchozím rozhovoru opravdu nešlo nevyhovět, a tak jsme se vydali do útrob sklepení.

Ve sklepení jsme opravdu nalezli skupinu obřích šneků, které jsme po dlouhém a náročném boji, plném krve, potu, slz a soli přemohli a do posledního vyhladili. Pravda s nepatrnou pomocí místních pašeráku pracujících pro hospodského. Jejichž pomoc spočívala převážně v hlášení cen toho, co jsme vylili nebo rozbili při našem hrdinském boji.

Z pokladů nalezených ve sklepě stojí za zmínku vyděračský dopis od Tura Haudhiona, hrozácí dalšími slimáčími nehodami, pokud se hostinský nepodvolí a truhla ingotů patřící kněžímu hadího boha.

Další průzkum podzemí zahrnoval přeplutí stoky a vloupání se do skladiště koňského handlíře Mersina, kam utekl nakažený. Tomu jsme ochotně a zcela nezištně pomohli od jeho choroby. Také tam byl v tajné aréně připoutaný hobití a opičího gladiátor, které jsme osvobodili. Zatímco hobit Bidlo Květinka byl za své vysvobození vděčný a slíbil svůj neutuchají vděk, opičí princ naopak nabídl svůj páchnoucí dech a napadl nás, což se mu stalo osudným.

Po krátkém pátrání jsme nalezli svatyni bohyně Keory, kterou jsme vylepšili o drobou prasklinu, která nám posléze otevřela široký průchod do další temné části jeskyně. Taktéž zbrojnici místní pořádkové služby - Harpunářů - kterou jsme se rozhodli zbavit přebytečného vybavení v podobě několika palcátů, kopí a podobného vybavení, u které ho je "zcela naprosto jisté", že nejen že nikdo nepozná že chybí, ale ani nebude nikdy nikomu chybět.

Mezidobí

Play-by-post - Dungeon World

dopoledne, úterý 2. čtvrtence 🌔, léto, roku TBD, 2. věku

Xaramax si vypůjčil ingot s hadím symbolem, vyrazilo do něj sledovací čarovnou značku a opět ho vrátil majiteli do bedny.

Augustin, který přísahal, že vyléčí všechny nemocné ve městě, našeptával jeho bůh, že úkol stále není splněn. Potuloval se tedy s Ilwahirem po městě a snažil se nějak zjistit, kam ho to táhne, kde se nemocný nachází. Ukázalo se, že je někde vysoko v koruně Královského stromu, do kterého veřejnost nemá přístup. Augustin ale vyshlechl stráže. Chvíli se baví o žoldu - že rozkazy sice dává kapitán Arnberg, šekely mají na sobě ražbu krále Naburiana, ale reálně o tom, že hlídají "prázdný královský strom" rozhoduje Hadik Hurzol. Poté stočili Harpunáři řeč na jakéhosi Jobrika. Podle všeho je to bývalý Harpunář, který se (spolu s pár cennostmi z královského stromu) ztratil během své hlídky. Je jisté, že neopustil královský strom hlavní branou, ale později ho viděli, jak si od handlíře Mersina kupuje poníka, nakládá ho velkými pytli a mizí západní branou kamsi na blata. Není tedy pochyb, že existuje nějaká tajná chodba ven z Královského stromu.

Družina se rozhodla ještě téhož dne znovu vyrazit ke Kořenům mořenu a najít některý z tajných vstupů.